e-shop

Biblický text Píseň písní inspiroval k výkladům nejrůznější autory, jak církevní otce 2. a 3. století (Hippolyt Římský, Origenes), tak i velké osobnosti století následujících (Řehoř z Nyssy, Nil Ankyrský, Řehoř Veliký). Bernard z Clairvaux (1090–1153) vytváří svá Kázání na Píseň písní v době, kdy byl tento biblický text opravdu jedním z nejoblíbenějších témat pro výklad. Bernard jej zpracoval celkem v 86 kázáních, a to v letech 1135–1153. Nevyložil v nich ani zdaleka celý text Písně písní, protože četné odbočky, které ho během rozjímání napadaly, ho často zavedly daleko od původního textu. Vědci nejsou jednotni v názoru, zda svá Kázání skutečně přednášel komunitě bratří, nebo zda si je zvolil pouze jako literární formu pro psaný výklad. Na rozdíl od jiných interpretů, kteří vidí milostnou poezii Písně písní jako vyjádření vztahu Krista a církve, případně Krista a duše, vnáší Bernard do svého výkladu velmi osobní rysy a aplikuje tento vztah na Krista a vlastní duši. Na konkrétních příkladech ze svého života i ze života bratří nám pomáhá orientovat se v našich vlastních nesnázích a složitostech vztahů s lidmi i s Bohem. Právě pro tyto osobní zkušenosti je jeho výklad aktuální nejen pro jeho současníky a pro řeholníky i v pozdějších stoletích, ale i nyní pro nás – tedy pro každého člověka, který chce prožívat intenzivně svůj život s Bohem.

Sbírka promluv o svatých, které pronesl papež Benedikt XVI. ještě jako kardinál. Světci jsou výkladem Ježíše Krista, který se v nich stává konkrétním – to je základní přesvědčení, z kterého J. Ratzinger vychází. Spolu s uměním označuje svaté za apologety církve. Teprve když znovu objevíme svaté, najdeme znovu i církev.

Autoři knih o duchovním životě často hovoří o trojím naslouchání: naslouchání vlastnímu srdci, naslouchání Božímu slovu (Bibli) a naslouchání církvi. Všichni známe situaci, kdy jsme při bohoslužbě naslouchali kázání. Co jsme při tom dělali? Počítali lidi v lavicích, listovali v kancionálu, modlili se, aby už kazatel řekl „amen“ anebo opravdu naslouchali? Všechno asi mělo nějaký význam, ale možná jsme při tom zapomněli na jednu věc, že kázání předpokládá naslouchání a to nejen u posluchačů, ale i u kazatele, přestože to nejdůležitější často není řečeno. Tato knížka chce přispět k naslouchání kázání v liturgickém roce C.

Českému čtenáři se dostává do rukou nejen překlad zajímavého středověkého díla dominikánské tradice, ale spis, který nepřestává být aktuální také dnes. Kazatelům i jejich posluchačům může být útěchou vědomí, že problémy, se kterými se potýkáme dnes, nejsou nepodobné těm, které řešil v polovině 13. století představený dominikánského řádu. To dodává Humbertovým radám věrohodnosti pro naši současnost.