e-shop - výsledky hledání

Eseje zahrnuté v této knize představují odpověď pěti kardinálů římskokatolické církve a čtyř dalších badatelů na knihu Evangelium o rodině publikovanou v roce 2014 kardinálem Walterem Kasperem. Ta obsahuje jeho promluvu z mimořádné konzistoře kardinálů, která se konala ve dnech 20.-21. února 2014. Jedním z důležitých cílů tohoto setkání byla příprava dvou zasedání biskupské synody svolaných papežem Františkem na roky 2014 a 2015 k tématu „Pastorační výzvy pro rodinu v kontextu evangelizace“. V závěrečné části své řeči přišel kardinál Kasper s návrhem na změnu církevní nauky a disciplíny týkající se svátostí – a to takovou, která by v omezených případech umožnila rozvedeným a občansky znovusezdaným katolíkům přistupovat po určitém období pokání k svátosti Eucharistie. Kardinál se ve své argumentaci odvolával na raně křesťanskou praxi, jakož i na dlouholetý pravoslavný zvyk uplatňovat vůči rozvedeným milosrdenství. Druhá manželství jsou zde „tolerována“, a tato praxe se v pravoslaví obvykle označuje slovem oikonomia. Kasper doufá, že jeho kniha poskytne „teologický základ k následné diskusi kardinálů“ a že katolická církev najde cestu, jak vzájemně sladit věrnost a milosrdenství ve své pastorační aktivitě. Cílem tohoto díla je odpovědět na výzvu kardinála Kaspera k další diskusi o tématu. Eseje zde obsažené vyvracejí jeho specifický návrh na katolickou formu oikonomie v určitých případech rozvedených a občansky znovusezdaných osob, neboť takovou praxi nelze uvést do souladu s katolickou naukou o nerozlučitelnosti manželství a vedla by k zavádějícímu chápání jak věrnosti, tak milosrdenství. Kniha dále rozebírá primární biblické texty, které se zabývají rozvodem a dalším sňatkem. Následně se věnuje nauce a praxi, jaká převládala v rané církvi. V žádném z těchto případů – ať už jde o Písmo nebo o patristiku – nenacházejí autoři podporu pro onen typ „shovívavosti“ vůči občanským sňatkům následujícím po rozvodu, jak je hájí kardinál Kasper. Čtvrtá kapitola pak věnuje pozornost historickému a teologickému pozadí pravoslavné praxe oikonomie, zatímco pátá kapitola sleduje mnohasetletý vývoj současné římskokatolické nauky o rozvodu a dalším manželství. Naléhavost těchto kapitol je patrná vzhledem k tvrzení kardinála Kaspera, že v souvislosti s naukou o nerozlučitelnosti manželství tradice „není každopádně (…) tak přímá, jak se často tvrdí“, a že „existují historické otázky a různé pohledy odborníků, (…) které nelze prostě smést ze stolu“. Tato prohlášení vyžadují – vzhledem k závažnosti doktrinální otázky, o niž se jedná – odbornou odpověď. Ve světle biblických a historických poznatků z první části knihy autoři zbylých čtyř kapitol znovu zdůrazňují teologické a kanonické důvody pro zachování stávající soudržnosti mezi katolickou naukou a svátostnou disciplínou týkající se manželství a svatého přijímání. Studie obsažené v tomto svazku tak vedou k závěru, že odvěká věrnost Církve pravdě o manželství představuje nezvratný základ pro její milosrdnou a milující odpověď člověku, který se rozvedl a uzavřel nový občanský sňatek. Tato kniha tedy zpochybňuje předpoklad, že by tradiční katolická nauka měla být v rozporu se současnou pastorační praxí.

Elias Vella v této knize touží naučit čtenáře žít z eucharistie. Píše o eucharistii, která proměňuje životy, která osvobozuje od Zlého mocněji než exorcismus, která přináší usmíření a vnáší do srdcí Boží pokoj. Ukazuje eucharistii jako zdroj našeho uzdravení a vnitřní proměny.

Žít v dnešní době v úžasném manželství se jeví mnohé z žen jako nedostižná vize. Jak málo v takové věci věří v sílu modlitby a Boží moc. Autorka zkoušela řešit své problémy v manželství různými metodami – hádkami, uprošováním, ignorováním, vyhýbáním se, konfrontací, dohadováním se a také populární „tichou domácností“. Trvalo dlouho, než si uvědomila, že je třeba začít s modlitbou. Kniha je skvělou inspirací pro manželky někdy zoufalé, jindy trpící, ale i ty šťastné, které by rády podpořily modlitbou svého manžela.

Autorka přesvědčivě mladým lidem vysvětluje, jak velkou moc může mít i v jejich životě modlitba, a také to, že pro každého má Bůh připraven životní plán. Dotýká se všech základních problému teenagerů a svůj text, graficky pro mladé velmi atraktivní, prokládá autentickými výroky teenagerů, s nimiž dlouhodobě pracovala. Vše je doplněno biblickými pasážemi a podněty k dalšímu přemýšlení.

Poutavý rozhovor s papežem Františkem o řeholním životě v dnešním světě. Vzkaz řeholníkům zní: Prožívejte radost ze svého zasvěcení. Buďte radostným svědectvím tohoto zasvěcení. Mladí lidé to uvidí a také oni se odhodlají, protože budou vnímat sílu povolání. Pokud však uvidí jen lidi znuděné, kteří neumějí řešit své konflikty, nepůjdou za vámi, nepřidají se. Důležité je tedy svědectví radostného zasvěcení… Ježíšova přítomnost je nadevše. Právě v tom spočívá síla zasvěceného života.

Někdy máme pocit, že modlit se za druhé a za svět je ta nejméně efektivní služba, jakou člověk může konat. Ale přímluvná modlitba je silná duchovní zbraň, jejímž prostřednictvím se v neviditelné sféře odehrává duchovní boj, jehož ovoce se svým časem projeví viditelným způsobem. Přímluvná modlitba je rovněž projevem naší víry v Boha a lásky k bližnímu. O tom všem a mnoha dalších aspektech přímluvné modlitby hovoří ve své knize K. Lachmanová.

Kniha povzbuzuje k vytrvalé a usilovné modlitbě rodiče. „Boj o životy našich dětí se odehrává na kolenou. Nemodlit se je jako sedět a zpovzdálí se dívat, jak na naše děti ve válečném poli dopadají střely ze všech stran. Když se však modlíme, jsme v bitvě po jejich boku a užíváme Boží moc v jejich prospěch,“ píše o své knize autorka. Kniha není jen zamyšlením nad různými životními situacemi, za které je potřebné se modlit, ale je i praktickou pomůckou – obsahuje totiž v závěru každé kapitoly modlitbu na konkrétní úmysl rodiče.