- KNIŽNÍ NOVINKY
- KNIHY JINÝCH NAKLADATELSTVÍ
- KNIHY MATICE CYRILOMETODĚJSKÉ
- Učení církve a teologie
- Víra, filozofie a náboženství
- Duchovní život
- Mariánská úcta
- Církevní právo
- Liturgie a homiletika
- Biblistika
- Dějiny
- Mezilidské vztahy, psychologie
- Skripta
- Výchova a katechetika
- Svědectví a životopisy
- Knihy pro děti a mládež
- Beletrie
- Církevní hudba
- Odborná literatura
- Ostatní tituly
- Upomínky a křestní listy
- Texty na CD a e-knihy
- Slevněné tituly z MCM
- Doprodané tituly MCM
- Kalendáře
- Upomínky ke svátostem
- Obrázky
- LITERATURA PRO KNĚZE
- Učebnice náboženství
- Katechetické pomůcky
- Kněžské košile
- Hostie
- Konvičky
- Mešní víno
- Křestní roušky a křestní svíce
- Kostelní svíce
- Bohoslužebné prádlo
- Alby, cingula
- Ramínka na ornáty – dřevěná
- Kadidlo a uhlíky
- Lampový olej a olejové svíce
- Klášterní a další produkty
- Texty na CD, e-knihy a Fonotéka
- Trika s potiskem
- Ornáty, pluviály, štoly, paly, vela ve všech liturgických barvách
- Kříže, ikony, obrazy, sochy svatých, kropenky, pohlednice a přání
- Kalichy, obětní misky, ciboria, burzy a jiné liturgické nádoby
- Ministrantské oblečení na postavy výšky 135 až 190 cm
.: košík :.
.: doporučujeme :.
e-shop - výsledky hledání - autor
[nalezeno celkem 8 záznamů v sekci]
Ďábel nemá matku[1/8] Nicky Cruz • Z angličtiny přeložila Mirka Polová • Odpovědná redaktorka Maria Mlada Ondrášová„»Ten chlápek nemá matku« je staré španělské rčení, které se říká o klucích, kteří projevují sklony k ničemnostem a destrukci. Dobře si ho pamatuji ze svého dětství na Portoriku, protože ho lidé často používali, když mluvili o mně,“ říká Nicky Cruz (nar.... „»Ten chlápek nemá matku« je staré španělské rčení, které se říká o klucích, kteří projevují sklony k ničemnostem a destrukci. Dobře si ho pamatuji ze svého dětství na Portoriku, protože ho lidé často používali, když mluvili o mně,“ říká Nicky Cruz (nar. 1938). Od své dramatické konverze v 60. letech 20. století, kdy zanechal kriminálního života vůdce newyorského gangu, se po celém světě setkává se strastiplnými příběhy mnoha obyčejných lidí i některých nejhorších vězňů z věznic s nejpřísnější ostrahou. O ďáblu toho ví opravdu dost... „»Ten chlápek nemá matku« je staré španělské rčení, které se říká o klucích, kteří projevují sklony k ničemnostem a destrukci. Dobře si ho pamatuji ze svého dětství na Portoriku, protože ho lidé často používali, když mluvili o mně,“ říká Nicky Cruz (nar. 1938). Od své dramatické konverze v 60. letech 20. století, kdy zanechal kriminálního života vůdce newyorského gangu, se po celém světě setkává se strastiplnými příběhy mnoha obyčejných lidí i některých nejhorších vězňů z věznic s nejpřísnější ostrahou. O ďáblu toho ví opravdu dost... | Když Clare Nellová, vycházející hvězda stříbrného plátna, ze dne na den odejde do kláštera, šéfredaktor úspěšného časopisu pro ženy za ní vysílá mladičkou redaktorku Eileen, aby stůj co stůj odhalila hereččina pikantní tajemství. Ta, naprosto neznalá klášterních pravidel, vstupuje v utajení k dominikánkám, aby zde strávila nejdříve jako postulantka a poté jako novicka rok, na jehož konci vznikne zajímavá reportáž.... Když Clare Nellová, vycházející hvězda stříbrného plátna, ze dne na den odejde do kláštera, šéfredaktor úspěšného časopisu pro ženy za ní vysílá mladičkou redaktorku Eileen, aby stůj co stůj odhalila hereččina pikantní tajemství. Ta, naprosto neznalá klášterních pravidel, vstupuje v utajení k dominikánkám, aby zde strávila nejdříve jako postulantka a poté jako novicka rok, na jehož konci vznikne zajímavá reportáž. Alespoň takový je plán… Když Clare Nellová, vycházející hvězda stříbrného plátna, ze dne na den odejde do kláštera, šéfredaktor úspěšného časopisu pro ženy za ní vysílá mladičkou redaktorku Eileen, aby stůj co stůj odhalila hereččina pikantní tajemství. Ta, naprosto neznalá klášterních pravidel, vstupuje v utajení k dominikánkám, aby zde strávila nejdříve jako postulantka a poté jako novicka rok, na jehož konci vznikne zajímavá reportáž. Alespoň takový je plán… |
Kytička od nedostavěného chrámu[3/8] Sázavské pověsti, příběhy a pohádky Alois Aubrecht – Bohumil Svoboda • Odpovědný redaktor Kajetán Holeček • Ilustrovala Sofie HelfertCo všechno se vám vybaví, když se řekne Sázava? Řeka, město, Sázavský klášter (v pořadí čtvrtý v Čechách), svatý Prokop, kaple svatého Prokopa, čert orající brázdy, ale také Votočnice, Šternberk a Skalice hor stříbrných… Přenesme se do dávných dob, kdy zdejší kraj obývali sázavští mniši, panstvo a ta nejpočetnější část obyvatel – povětšinou chudí domkáři a zemědělci. Jak vlastně žili? Jaké měli radosti a strasti? A hlavně – kdo jim pomáhal a kde měli ve svém klopotném životě zastání? Popravdě to v tomhle směru neměli jednoduché.... Co všechno se vám vybaví, když se řekne Sázava? Řeka, město, Sázavský klášter (v pořadí čtvrtý v Čechách), svatý Prokop, kaple svatého Prokopa, čert orající brázdy, ale také Votočnice, Šternberk a Skalice hor stříbrných… Přenesme se do dávných dob, kdy zdejší kraj obývali sázavští mniši, panstvo a ta nejpočetnější část obyvatel – povětšinou chudí domkáři a zemědělci. Jak vlastně žili? Jaké měli radosti a strasti? A hlavně – kdo jim pomáhal a kde měli ve svém klopotném životě zastání? Popravdě to v tomhle směru neměli jednoduché. A snad i právě proto své touhy, přání a nenaplněné naděje oděli slovy pověstí, kdy se chudý domůže spravedlnosti i díky pomoci nadpřirozených sil a zlo bude potrestáno. Ať už pomohl či trestal kouzelný stařeček, svatý Prokop anebo čertík… Co všechno se vám vybaví, když se řekne Sázava? Řeka, město, Sázavský klášter (v pořadí čtvrtý v Čechách), svatý Prokop, kaple svatého Prokopa, čert orající brázdy, ale také Votočnice, Šternberk a Skalice hor stříbrných… Přenesme se do dávných dob, kdy zdejší kraj obývali sázavští mniši, panstvo a ta nejpočetnější část obyvatel – povětšinou chudí domkáři a zemědělci. Jak vlastně žili? Jaké měli radosti a strasti? A hlavně – kdo jim pomáhal a kde měli ve svém klopotném životě zastání? Popravdě to v tomhle směru neměli jednoduché. A snad i právě proto své touhy, přání a nenaplněné naděje oděli slovy pověstí, kdy se chudý domůže spravedlnosti i díky pomoci nadpřirozených sil a zlo bude potrestáno. Ať už pomohl či trestal kouzelný stařeček, svatý Prokop anebo čertík… | Mezi mořem a řekou[4/8] Kronika pozemského putování svatého Prokopa Bohumil Svoboda • Odpovědná redaktorka Maria Mlada OndrášováOsobnost sázavského světce Prokopa k sobě stále přitahuje zájem české společnosti, věřící i nevěřící. Svatý Prokop je v chápání českého člověka přímo vzorem svatosti: chudý, skromný, laskavě ochotný ku pomoci nejenom ve věcech duchovních, ale i světských, hmotných.... Osobnost sázavského světce Prokopa k sobě stále přitahuje zájem české společnosti, věřící i nevěřící. Svatý Prokop je v chápání českého člověka přímo vzorem svatosti: chudý, skromný, laskavě ochotný ku pomoci nejenom ve věcech duchovních, ale i světských, hmotných. Navíc byl obhájcem nejcennějšího pokladu národa, jeho řeči. Sázavský klášter, který založil, se stal ostrovem slovanského jazyka, staroslověnštiny uprostřed latinizujícího prostředí střední Evropy. Na Sázavě se používal jak staroslověnský, tak latinský jazyk, stejně jako římský i východní obřad. Proto se také Sázava stala symbolem boje proti pronikající germanizaci. Avšak není bez zajímavosti, že největšího rozkvětu kultu a uznání se sv. Prokopovi dostalo v době vlády Karla IV., jenž založením kláštera v Praze „Na Slovanech“ jasně naznačil směr vývoje, kterým by si přál vidět rozvoj země v budoucnosti: ve směřování k sjednocené církvi západní i východní. Osobnost sázavského světce Prokopa k sobě stále přitahuje zájem české společnosti, věřící i nevěřící. Svatý Prokop je v chápání českého člověka přímo vzorem svatosti: chudý, skromný, laskavě ochotný ku pomoci nejenom ve věcech duchovních, ale i světských, hmotných. Navíc byl obhájcem nejcennějšího pokladu národa, jeho řeči. Sázavský klášter, který založil, se stal ostrovem slovanského jazyka, staroslověnštiny uprostřed latinizujícího prostředí střední Evropy. Na Sázavě se používal jak staroslověnský, tak latinský jazyk, stejně jako římský i východní obřad. Proto se také Sázava stala symbolem boje proti pronikající germanizaci. Avšak není bez zajímavosti, že největšího rozkvětu kultu a uznání se sv. Prokopovi dostalo v době vlády Karla IV., jenž založením kláštera v Praze „Na Slovanech“ jasně naznačil směr vývoje, kterým by si přál vidět rozvoj země v budoucnosti: ve směřování k sjednocené církvi západní i východní. |
Můj růžový život s Bohem a rakovinou[5/8] Corinna Kohröde-Warnkenová • Z němčiny přeložila PhDr. Maria Mlada Ondrášová • Slovo úvodem Petr KoukalPo stanovení diagnózy rakoviny v roce 2007 podstoupila autorka operaci a za nějakou dobu byla propuštěna z nemocnice jako stabilní pacient. O téměř pět let později přišla jako blesk z čistého nebe stejná diagnóza.... Po stanovení diagnózy rakoviny v roce 2007 podstoupila autorka operaci a za nějakou dobu byla propuštěna z nemocnice jako stabilní pacient. O téměř pět let později přišla jako blesk z čistého nebe stejná diagnóza. Další dvě operace ani následná chemoterapie nepomohly, až nový lék zastavil růst metastáz. Na základě těchto zkušeností a také z radosti ze psaní si začala vést svůj blog, kde zpracovávala mnohé ze svých prožitků. Nadto psala i dopisy Bohu, jehož blízkost vnímala ve všech krásných, ale i těžkých obdobích svého života. A obojí se nachází právě v této knize, která představuje autentické svědectví ženy, jež navzdory onkologické diagnóze prožívá nejlepší období svého života. Po stanovení diagnózy rakoviny v roce 2007 podstoupila autorka operaci a za nějakou dobu byla propuštěna z nemocnice jako stabilní pacient. O téměř pět let později přišla jako blesk z čistého nebe stejná diagnóza. Další dvě operace ani následná chemoterapie nepomohly, až nový lék zastavil růst metastáz. Na základě těchto zkušeností a také z radosti ze psaní si začala vést svůj blog, kde zpracovávala mnohé ze svých prožitků. Nadto psala i dopisy Bohu, jehož blízkost vnímala ve všech krásných, ale i těžkých obdobích svého života. A obojí se nachází právě v této knize, která představuje autentické svědectví ženy, jež navzdory onkologické diagnóze prožívá nejlepší období svého života. | Oběť případu Babice Jan Bula (1920–1952)[6/8] František Kolouch • Odpovědná redaktorka Maria OndrášováV červenci 1951 zazněly ve škole v Babicích výstřely. Zemřeli tři funkcionáři MNV.... V červenci 1951 zazněly ve škole v Babicích výstřely. Zemřeli tři funkcionáři MNV. Třebaže již druhý den byli pachatelé dopadeni, využil komunistický režim událost jako záminku pro likvidaci dalších „nepohodlných“ osob. Rozpoutal tak jednu z největších represivních akcí v dějinách Československa. V kontextu atmosféry 50. let 20. století nám autor představuje životní příběh jednoho z nevinně popravených v kauze Babice, mladého kněze Jana Buly, u něhož probíhá proces blahořečení. V červenci 1951 zazněly ve škole v Babicích výstřely. Zemřeli tři funkcionáři MNV. Třebaže již druhý den byli pachatelé dopadeni, využil komunistický režim událost jako záminku pro likvidaci dalších „nepohodlných“ osob. Rozpoutal tak jednu z největších represivních akcí v dějinách Československa. V kontextu atmosféry 50. let 20. století nám autor představuje životní příběh jednoho z nevinně popravených v kauze Babice, mladého kněze Jana Buly, u něhož probíhá proces blahořečení. Váz., 130x190 mm, 316 stran + 32 stran obrazové přílohy, J2863 Cena: 399,00 Kč |
Příběh konverze[7/8] Neobyčejná událost a Deník duchovních cvičení Manuel García Morente • Ze španělštiny přeložil Josef Forbelský • Odpovědná redaktorka Maria Mlada OndrášováŠpanělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě. Od roku 1931 zastával funkci děkana na filozofické fakultě, ale po vypuknutí občanské války byl zbaven vysokoškolské katedry a přinucen uchýlit se do exilu v Paříži.... Španělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě. Od roku 1931 zastával funkci děkana na filozofické fakultě, ale po vypuknutí občanské války byl zbaven vysokoškolské katedry a přinucen uchýlit se do exilu v Paříži. Tyto dramatické zážitky jej přivedly ke konverzi a k hluboké duchovní proměně. Po návratu do Španělska v roce 1940 se nechal vysvětit na kněze. Zmíněnou zkušenost a to, co následovalo, vtělil Morente do dvou působivých textů, jež jsou v této knize uveřejněny v doslovném přepisu. Španělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě. Od roku 1931 zastával funkci děkana na filozofické fakultě, ale po vypuknutí občanské války byl zbaven vysokoškolské katedry a přinucen uchýlit se do exilu v Paříži. Tyto dramatické zážitky jej přivedly ke konverzi a k hluboké duchovní proměně. Po návratu do Španělska v roce 1940 se nechal vysvětit na kněze. Zmíněnou zkušenost a to, co následovalo, vtělil Morente do dvou působivých textů, jež jsou v této knize uveřejněny v doslovném přepisu. | Ve znamení trabanta[8/8] Lehké vyprávění z nelehkých časů Bohumil Svoboda • Ilustrace Helena Filcíková • Odpovědný redaktor Jan Vitoň |
[nalezeno celkem 8 záznamů v sekci]