e-shop - výsledky hledání - autor

Dějiny jsou opředeny mnoha mýty. Některé z nich vznikaly z neznalosti, jiné byly vytvářeny záměrně. Často je dokonce možné doložit, kdy a kdo je vytvořil… Řada těchto mýtů se u nás ve 20. století dostala i do učebnic. Dodnes mají velmi houževnatý život. Jsou opakovány, lidé jim věří – a skutečnost je často přesně opačná. Právě na to chce kniha upozornit a poskytnout fakta, díky kterým si každý může udělat svůj názor. To, o čem se zde dočtete, je většinou historikům dávno známé – i když kniha odráží také některé nové poznatky. Cíl této knihy je však ryze popularizační: Lidem, kteří nejsou historiky, poutavě a čtivě přiblížit fakta. Vyšlo s církevním schválením.

Sedm událostí a předmětů, jejichž historii a autentičnost na základě dostupných pramenů mapuje tento sborník, může mít svůj hluboký význam: věřícího ve víře utvrdí, hledajícího nasměrují, nevěřícího nahlodají... Proto je tato publikace vhodná prakticky pro každého. Obsah: Turínské plátno jako multidisciplinární problém (Mons. František Radkovský, exkurz P. Pavel Zahradníček); Rouška z Manopella se „Svatou Tváří“ (Ondřej Prokop Vaněček); Zázrak zázraků v Calandě (Mieczysław Piotrowski, TChr); Nositel Nobelovy ceny svědkem zázraku v Lurdech (P. Martin Sedloň, OMI); Plačící Madona v Syrakusách – před objektivem kamery (P. Pavel Zahradníček); André Frossard: Bůh je, já jsem ho potkal! (Mieczysław Piotrowski, TChr); Sokólka – hostie přeměněná na srdeční tkáň (Mieczysław Piotrowski, TChr). Kniha volnou formou navazuje na předchozí úspěšnou publikaci Dějiny, jak je možná neznáte. Vyšlo s církevním schválením.

Přednáška profesora Polce (1929–2004) nenabízí záplavu dat a jmen, ale ukazuje důležité souvislosti, širší veřejnosti často zcela neznámé. První část textu ukazuje, jak si jednotlivé generace od 15. až do 20. století vytvářely svůj vlastní pohled na Husa – často dle zásady „přání je otcem myšlenky“. Nejen že popisuje různá klišé v pohledu na osobnost mistra Jana Husa, ale zasazuje jejich vznik do zajímavých historických souvislostí. Druhá část pak poskytuje fakta, podle kterých si čtenář sám může porovnat, nakolik tyto obrazy odpovídají – anebo velmi často neodpovídají – tomu, kým byl Jan Hus ve skutečnosti. Profesor Polc se zde snaží o rekonstrukci „ideologicky nepodmíněného obrazu“ Jana Husa, přičemž nezamlčuje jeho klady a přínosy, ale ani zápory. Přílohu této knížky tvoří ukázka z erbovníku kostnického koncilu, list z Malostranského graduálu z let 1569–1572 a stručný časový přehled zasahující období Husova života.