e-shop - výsledky hledání - autor

Advent 1949, zasněžená mrazivá Vysočina, nedělní dopoledne 11. prosince. V malém kostele v Číhošti se při kázání P. Josefa Toufara třikrát zakýval dřevěný oltářní křížek a zůstal zkroucen a vychýlen mimo těžiště. Pohyb křížku vidělo dvacet svědků. Do rozbíhajícího se církevního objasňování se vlomila komunistická Státní bezpečnost. P. Toufar byl zatčen, uvězněn, mučením jej nutili lživě doznat, že vše podvodně sestrojil. Jeho mučednická smrt zhatila chystaný inscenovaný monstrproces. Pro autora základní pohnutkou k sepsání díla nebylo vyvrátit či potvrdit, že se křížek skutečně tajemně zahýbal, ale naléhavá touha pochopit, kdo P. Josef Toufar byl a co všechno v jeho údělu předcházelo dějství poslednímu. Po létech pátrání, shromažďování dokumentů, snímků i svědeckých výpovědí vznikla kniha skládající ze dvou rovnocenných částí, textové a obrazové, hluboce oslovující obraz kněze Kristova.

V knize Miloše Doležala navštívíme místa provázaná se životem, činností a smrtí jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás – kněze z Vysočiny, P. Josefa Toufara (1902 – 1950), dnes vedle Milady Horákové nejvýmluvnějšího symbolu totalitní manipulace u nás. Hlavním územím a krajinou Toufarova života byla Vysočina – jak ta moravská na Jihlavsku (rodná obec Arnolec u Polné, Zhoř aj.), tak ta česká (Zahrádka, Číhošť, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Želiv).

Krok do tmavé noci je volným pokračováním knihy předcházející Jako bychom dnes zemřít měli (2012). Ve čtrnácti příbězích – kombinacích reportážních postupů se studiem archivních dokumentů a výpověďmi svědků a pamětníků – autor odhaluje nově zjištěná fakta a svědectví, která se váží k osobnosti Josefa Toufara, jeho mučitelů a dobovému kontextu. Miloš Doležal se ve svém důkladném pátrání dostal k řadě archiválií, které neměl při přípravě první knihy k dispozici – nalezl Toufarovy zápisky, korespondenci, část knězovy knihovny a řadu dalších důležitých osobních dokumentů i unikátních fotografií, a také identifikoval filmové záběry mučeného kněze, pořízené Státní bezpečností a překvapivě dochované do současnosti.

Křížová cesta vystavěná na čtrnácti obrazech, čtrnácti pozastavených situacích na životní cestě i v trýznivém životním finále číhošťského faráře P. Josefa Toufara (1902–1950), jedné z prvních obětí komunistického režimu u nás. Vznikala několik let. Doplňují je meditace, modlitby, prosby karmelitánské řeholnice Marie Judit od Ježíše Zmrtvýchvstalého z kláštera v Dačicích.