Dolní náměstí 24, 711 11 Olomouc
.: vyhledávání :.
Matice cyrilometodějská s.r.o. - ekatalog.czKnihkupectví a knihy - ekatalog.cz

Zásilková prodejna - výsledky hledání - autor

[nalezeno celkem 2 záznamů v sekci]

detail karty Hlaholský misál Vojtěcha Tkadlčíka

Pod názvem Hlaholský misál je znám soubor liturgických textů římskokatolického ritu v nové církevní slovanštině, který sestavil Vojtěch Tkadlčík ve spolupráci s předními českými i zahraničními teology a slavisty v druhé polovině 20. století....

Pod názvem Hlaholský misál je znám soubor liturgických textů římskokatolického ritu v nové církevní slovanštině, který sestavil Vojtěch Tkadlčík ve spolupráci s předními českými i zahraničními teology a slavisty v druhé polovině 20. století. Oficiálně byly publikovány dvě verze – první v roce 1972 jako zkušební text pro olomouckou arcidiecézi, druhá potom v roce 1992 oficiálně schválená k užití ve všech českých a moravských diecézích (tato verze je publikována ve slavnostním formátu ve dvojím typu písma – hlaholicí a paralelně latinkou). Mimoto se dochovala ve fondu knihovny Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci velmi cenná archiválie, tedy strojopis prvotní podoby misálu z roku 1963, který odpovídá předkoncilnímu Tridentskému misálu a k jehož schválení nedošlo. Monografie M. Vepřka je věnována komplexní analýze Hlaholského misálu – dobovým souvislostem a téměř čtyřicetileté práci na jeho sestavení, liturgické charakteristice či zařazení do kontextu staroslověnského a církevněslovanského písemnictví. Zvláštní důraz je kladen na analýzu lingvistickou, neboť jazyk Hlaholského misálu (tzv. česká redakce nové církevní slovanštiny) je unikátním konstruktem vycházejícím jednak z dochovaných jazykových stádii, jednak z pečlivě promyšlených a v mnoha ohledech specifických jazykových inovací. Řešení mnoha otázek spojených s genezí Hlaholského misálu bylo umožněno díky studiu materiálově bohaté korespondence Vojtěcha Tkadlčíka, která se dochovala taktéž v archivu Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci.
Pod názvem Hlaholský misál je znám soubor liturgických textů římskokatolického ritu v nové církevní slovanštině, který sestavil Vojtěch Tkadlčík ve spolupráci s předními českými i zahraničními teology a slavisty v druhé polovině 20. století. Oficiálně byly publikovány dvě verze – první v roce 1972 jako zkušební text pro olomouckou arcidiecézi, druhá potom v roce 1992 oficiálně schválená k užití ve všech českých a moravských diecézích (tato verze je publikována ve slavnostním formátu ve dvojím typu písma – hlaholicí a paralelně latinkou). Mimoto se dochovala ve fondu knihovny Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci velmi cenná archiválie, tedy strojopis prvotní podoby misálu z roku 1963, který odpovídá předkoncilnímu Tridentskému misálu a k jehož schválení nedošlo. Monografie M. Vepřka je věnována komplexní analýze Hlaholského misálu – dobovým souvislostem a téměř čtyřicetileté práci na jeho sestavení, liturgické charakteristice či zařazení do kontextu staroslověnského a církevněslovanského písemnictví. Zvláštní důraz je kladen na analýzu lingvistickou, neboť jazyk Hlaholského misálu (tzv. česká redakce nové církevní slovanštiny) je unikátním konstruktem vycházejícím jednak z dochovaných jazykových stádii, jednak z pečlivě promyšlených a v mnoha ohledech specifických jazykových inovací. Řešení mnoha otázek spojených s genezí Hlaholského misálu bylo umožněno díky studiu materiálově bohaté korespondence Vojtěcha Tkadlčíka, která se dochovala taktéž v archivu Centra Aletti Velehrad-Roma v Olomouci.
Váz., přebal, A5, 272 stran, J2993

Cena: 250,00 Kč

vložit ks do
detail karty Svatováclavská Bible

Biblí česká, to jest svaté Písmo podlé starožitného a obecného latinského od všeobecné církve svaté římské potvrzeného a užívaného přeložení, známá jako bible Svatováclavská, je v povědomí české kulturní veřejnosti zřetelně zastíněna vůbec nejznámějším biblickým překladem – bratrskou biblí Kralickou. Jde nicméně o jednu z nejvýznamnějších památek českého jazyka a literatury barokního období, jejíž vliv – náboženský, kulturní i jazykový – lze sledovat až do 19....

Biblí česká, to jest svaté Písmo podlé starožitného a obecného latinského od všeobecné církve svaté římské potvrzeného a užívaného přeložení, známá jako bible Svatováclavská, je v povědomí české kulturní veřejnosti zřetelně zastíněna vůbec nejznámějším biblickým překladem – bratrskou biblí Kralickou. Jde nicméně o jednu z nejvýznamnějších památek českého jazyka a literatury barokního období, jejíž vliv – náboženský, kulturní i jazykový – lze sledovat až do 19. století. Překlad, či přesněji adaptace starších českých překladů, přizpůsobená co nejvěrněji znění latinského textu schváleného tridentským koncilem (takzvané Sixto-Klementiny), vznikala z podnětu biskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka a prací jezuitů Jiřího Konstance, Matěje Štajera a patrně dalších spolupracovníků od 70. let 17. století a byla vydána ve třech svazcích v letech 1677–1715. Katolickému duchovenstvu se tak dostal do rukou autorizovaný, církevně schválený text v češtině, který mohl být bez obav využíván v liturgii i pastoraci. Předkládaná antologie si klade za cíl rozšířit a prohloubit známost Svatováclavské bible mezi zájemci mimo úzký kruh odborníků. Jako klíč k výběru a uspořádání textů byla zvolena liturgie, protože právě předčítání předepsaných perikop v rámci bohoslužby představovalo způsob, jímž se věřící seznamovali s textem Písma a jehož prostřednictvím překlad dále působil na lidovou kulturu. Zařazeny jsou perikopy, které byly čteny o nedělích a svátcích církevního roku; kromě nich výbor obsahuje rovněž ukázky z komentářů k biblickému textu a bohatý obrazový doprovod.
Biblí česká, to jest svaté Písmo podlé starožitného a obecného latinského od všeobecné církve svaté římské potvrzeného a užívaného přeložení, známá jako bible Svatováclavská, je v povědomí české kulturní veřejnosti zřetelně zastíněna vůbec nejznámějším biblickým překladem – bratrskou biblí Kralickou. Jde nicméně o jednu z nejvýznamnějších památek českého jazyka a literatury barokního období, jejíž vliv – náboženský, kulturní i jazykový – lze sledovat až do 19. století. Překlad, či přesněji adaptace starších českých překladů, přizpůsobená co nejvěrněji znění latinského textu schváleného tridentským koncilem (takzvané Sixto-Klementiny), vznikala z podnětu biskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bílenberka a prací jezuitů Jiřího Konstance, Matěje Štajera a patrně dalších spolupracovníků od 70. let 17. století a byla vydána ve třech svazcích v letech 1677–1715. Katolickému duchovenstvu se tak dostal do rukou autorizovaný, církevně schválený text v češtině, který mohl být bez obav využíván v liturgii i pastoraci. Předkládaná antologie si klade za cíl rozšířit a prohloubit známost Svatováclavské bible mezi zájemci mimo úzký kruh odborníků. Jako klíč k výběru a uspořádání textů byla zvolena liturgie, protože právě předčítání předepsaných perikop v rámci bohoslužby představovalo způsob, jímž se věřící seznamovali s textem Písma a jehož prostřednictvím překlad dále působil na lidovou kulturu. Zařazeny jsou perikopy, které byly čteny o nedělích a svátcích církevního roku; kromě nich výbor obsahuje rovněž ukázky z komentářů k biblickému textu a bohatý obrazový doprovod.
Váz., přebal, 195x245 mm, 312 stran, J3147

Cena: 420,00 Kč

vložit ks do

[nalezeno celkem 2 záznamů v sekci]